Stavební bytové družstvo Klášterec nad Ohří

Historie

Zrod stavebních bytových družstev a jejich sloučení v letech 1965 - 1975

Impulsem pro založení stavebních bytových družstev v našem regionu byl gigantický rozvoj dolů, výstavba elektráren, ale i vodních děl, jako byla například Nechranická a Přísečnická přehrada. Rozvoj národního hospodářství počítal i s přílivem dalších pracovníků, kteří vedle zaměstnání potřebovali i bydlet. A tak v Chomutově, Kadani, Jirkově, Klášterci, na Měděnci, ale i na vesnicích začala v šedesátých letech minulého století masivní výstavba družstevních bytů vznikajících většinou při podnicích, které se slučovaly v té době do malých družstev. Během první etapy výstavby v ulici U Stadionu (od roku 1968 Ljaguševova, dnes Pod Stadionem) v roce 1965 vznikla tři první stavební bytová družstva. Čtvrté družstvo vzniklo během výstavby druhé etapy, která probíhala v letech 1967 – 1971, kdy se stavělo sídliště Panorama v ulicích Na Vyhlídce a Budovatelská.

Od prvopočátku svého bytí se družstva většinou potýkala s problémy kolem správy svěřených bytů. Chyběly hlavně zkušenosti a odborníci, ale později i lidé ochotní pracovat zdarma pro blaho druhých. Prvotní nadšení a elán postupně mizel a tak dost často docházelo ke změnám ve volených orgánech družstva, což mělo většinou neblahý vliv na chod družstev. Nadřízený orgán Ústřední rada družstev v Praze a jednotlivé krajské výbory ČSBD v tehdejší Československé socialistické republice nestačily hasit problémy a brzy pochopily, že není možné, aby desetimilionové majetky družstev spravovaly zdarma party nadšenců. Proto začátkem sedmdesátých let minulého století přišel logický příkaz, aby se družstva postupně integrovala (slučovala) do větších celků a to hlavně z důvodu profesionálnějšího vedení.

K prvnímu sloučení došlo 1. ledna 1975. Družstvo pracovníků Karlovarského porcelánu (jako přejímané družstvo) „vstoupilo“ do družstva pracovníků elektrárny Prunéřov (jako přejímající družstvo), které v té době patřilo mezi „velká“ družstva (spravovalo 373 bytů) a mělo již jednu profesionální pracovnici. K dalšímu sloučení došlo v 30. červnu 1975, kdy do družstva pracovníků elektrárny Prunéřov vstoupila poslední dvě družstva na území našeho města. Družstvo zaměstnanců ZKL a družstvo pracovníků dolu Nástup. Sloučením vzniklo družstvo se správou 498 bytů a 14 garáží pod názvem Stavební bytové družstvo pracovníků elektrárny Prunéřov.

Stavební bytové družstvo pracovníků elektrárny Prunéřov

Bylo ustanoveno 7. 6. 1965 na ustavující schůzi při Ředitelství budovaných elektráren - Správa výstavby elektrárny Prunéřov v Chomutově a bylo schváleno Ústřední radou družstev v Praze - Krajským výborem stavebních bytových družstev Severočeského kraje dne 9. června 1965. Jde o důležité datum, neboť právě tento den je oficiálním dnem zápisu našeho družstva do obchodního rejstříku.

Přípravný výbor ve složení Čestmír Toman, Zdeněk Pecka a Vladislav Modrý dopisem ze 3. 2. 1965 požádal Ústřední radu družstev v Praze o souhlas k založení bytového družstva. Na ustavující schůzi byly přijaty stanovy a název Stavební bytové družstvo pracovníků elektrárny Prunéřov. Vedle členů zvolených do orgánů družstva se zúčastnili založení družstva ještě tito členové: Karel Herda, Ctirad Bakeš, Štefan Vdoviak, František Krejčí, Anton Kmeť a Milan Hudeček.

Prvním obytným domem ve vlastnictví družstva se stal dům v ulici U Stadionu 401 - 403. O necelý rok později již do vlastnictví družstva patřil dům v Kadani Golovinova 1326 - 1330 a poté domy v Klášterci v ulici Budovatelská 482, 484 a Na Vyhlídce 468 - 479. V říjnu 1968 družstvo dokončilo výstavbu čtrnácti řadových garáží v ulici Ljaguševova.

Představenstvo hlavně řešilo dodělávky po stavbařích a postupně přebíralo nové obytné objekty. V akci „Z“ řešilo budování parkoviště, úpravu okolí domu, budování dětských pískovišť, apod.

Vedle problému s vedením účetnictví byly problémy s dodržováním termínů členských schůzí, zasílání změn na obchodní rejstřík, plnění usnesení, atd. Předseda družstva Dr. Jaroslav Kořínek reklamoval velké zatékání obvodovým pláštěm do domů čp 484, 482 a čp 468 - 479. Družstvo s Pozemními stavbami Hradec Králové arbitráž prohrálo a to z důvodu, že se nejednalo o špatně provedené práce, ale o chybu projektu.

V květnu roku 1971 družstvo konečně zřídilo vlastní kancelář v bytové jednotce ve vchodě 479 v ulici Na Vyhlídce a ve sklepě tohoto vchodu bylo zřízeno středisko údržby.

Představenstvo si tímto krokem slibovalo bezprostřední styk s členy družstva a větší účelnost z hlediska správního. Vzhledem k tomu, že účetní družstva stále pracovala na elektrárně Prunéřov bez telefonního spojení, tak představenstvo hledalo cestu, jak přemístit i účtárnu do kanceláře družstva.

I další práce spojené s chodem družstva byly prováděny dodavatelsky anebo zdarma. Revizní komise například řešila střet zájmů mezi předsedou představenstva a jeho ženou, jako jedinou zaměstnankyní družstva. Nadřízený orgán písemně vysvětlil družstvu, že je vše v pořádku a je potřeba kontrolovat, aby se předseda SBD zdržel jakéhokoliv projevu vůle, podávání návrhu, půjde-li o záležitosti pracovněprávních vztahů se s. Košařovou.

V té době se, stejně jako dnes, řešily stížnosti na dodávku tepla a na znečištěnou teplou vodu, které byly postoupeny MěNV. Ten inicioval svolání občanských výborů a ty ustanovily topnou komisi s právem kontroly provozu a stavu výměníkových stanic. Představenstvo dále řešilo nedostatečné fondy oprav u bloku 101 (čp 401 – 403) a 115 (čp 468 – 479).

Malé fondy oprav u 101 byly z důvodu nízké pořizovací ceny domu (0,8 %) a u bloku 115 zase z důvodu budoucích nákladných oprav velké plochy střechy, velkého počtu výtahů apod.

Představenstvo družstva začalo uvažovat o založení domovních samospráv, protože pochopilo, že členové bydlící v domě mají k němu blíže a mohou být více nápomocni představenstvu družstva. Na shromáždění delegátů bylo konstatováno, že náklady za topnou sezónu v roce 1972 nepřekročily částku 25 Kčs/m2/rok. V té době probíhaly vždy po dvou letech povinné periodické revizní kontroly, které prováděl nadřízený orgán dle vyhlášky. Ze zprávy kontroly se dovídáme, že družstvo k 31. 12. 1971 vlastnilo 373 bytů a 14 garáží, je hrazeno Národní pojištění, bylo konstatována číselná shoda ve výkazu a v deníku, dlužníci dluží částka 5 191 Kčs, bylo vytýkáno, že schůze představenstva se nekonaly jednou za měsíc, chyběla razítka, nebyl v souladu okruh investiční s provozním, některé účty nebyly provedeny předepsaným způsobem a byly psány obyčejnou tužkou. Závěrem kontrola konstatovala, že funkcionáři družstva se snažili, aby správa družstva byla hladká, bez zjevných problémů a po odstranění nedostatků bude moci ještě lépe plnit úkoly na úseku bydlení.

Odměny pro představenstvo byly stanoveny na 30 Kčs/byt/rok a při množství celkem spravovaných 372 činila celková odměna za rok 11 160 Kčs. Představenstvo družstva požádalo o výjimku ze směrnice pro udělování odměn, protože předseda družstva prováděl nad rámec svých úkolů také práce na úseku technickém a správním. Nadřízený orgán schválil navýšení odměny o dalších 9 840 Kčs a tak z celkové odměny 21 000 Kčs bylo vyplaceno předsedovi 12 000 Kčs/rok.

V roce 1972 bylo výroční členskou schůzí odsouhlaseno, že sloučení s družstvem pracovníků Karlovarského porcelánu se odkládá do doby, než se odstraní nalezené nesrovnalosti v účetnictví kontrolním orgánem. Dále byl z družstva vyloučen p. Pirna z důvodu, že nevrátil družstvu byt a klíče pokoutně předal p. Liškovi, za což požadoval odstupné ve výši 16 000 Kčs. SD všemi hlasy potvrdilo vyloučení p. Pirného z družstva. Dále bylo konstatováno, že ztráta bloku 115 ve výši 24,72 Kčs bude přeúčtována do dalšího roku. V diskuzi bylo požadováno, aby se více času věnovalo kontrolám bytů, aby domovní důvěrníci měli k dispozici klíče od výtahů, aby představenstvo kontrolovalo počty bydlících, zakázalo lidem vybírat odpadky z popelnic, opravilo WC a vodovodní kohoutky a tím zabránilo ztrátám na studené vodě.

Listopadové shromáždění delegátů v roce 1975 zahájil předseda představenstva přednesem stručného, ale výstižného referátu k 50. výročí VŘSR. Členské základně bylo po několikáté vysvětlena problematika sloučení s bytovými družstvy Karlovarského porcelánu, Dolů Nástup a ZKL n.p. Byly konstatovány problémy s prací či nečinností revizní komise.

Stavební bytové družstvo pracovníků oborového podniku Karlovarský porcelán Klášterec nad Ohří

Do podnikového rejstříku u Okresního soudu v Ústí n Labem bylo zapsáno dne 5. června 1967. Spravovalo šedesát pět bytových jednotek v Budovatelské ulici čp. 485. Ještě předtím, 25. května téhož roku, proběhla ustavující schůze, na které byl zvolen přípravný výbor - Zdeněk Argman (předseda), Ladislav Mastik a Růžena Řepková. Ti byli zároveň potvrzeni za členy představenstva. Léto roku 1968 ale nebylo hektické jen z pohledu obsazení naší země „velkým bratrem z východu“. Všude se děly málo pochopitelné věci a došlo také k tomu, že Okresní soud v Ústí n Labem jakýmsi omylem vymazal z rejstříku stávající představenstvo a zapsal do něj představenstvo, které patřilo 1. Stavebnímu bytovému družstvu zaměstnanců ZKL Klášterec nad Ohří! Po upozornění družstvem na „drobného přehlédnutí“ soud sice zaslal strohé usnesení, ve kterém konstatoval, že došlo k omylu, nápravu ale „přisoudil“ družstvu.

A tak se za necelý měsíc konala další členská schůze, která vše napravila. Ještě dlouho se pak ale vedl boj o to, kdo zaplatí kolkové známky v hodnotě 36 Kčs. Družstvo je zaplatit nechtělo, tvrdíc, že chybu neudělalo, a ani soud svou chybu nepřiznal.

I takto malé šarvátky ale sloužily tehdy jako podhoubí pro různé malé „revoluce“, díky kterým velmi často docházelo k různým obměnám ve vedení družstva. To jistě nepřispívalo k ekonomické stabilitě družstva a tak ekonomický ředitel klášterecké porcelánky nechal raději v roce 1970 prověřit správu podnikového družstva. Kontrolu provedl nadřízený orgán družstva a tato kontrola zjistila, že chyběly prezenční listiny, chyběly záznamy ze schůzí a nešlo zjistit, zda schůze byly usnášení schopné. Bylo vytýkáno, že v účetních záznamech bylo psáno obyčejnou tužkou a bylo v nich mazáno, škrtáno a přelepováno, čímž byla narušována průkaznost účetní evidence. Byl také nalezen finanční rozdíl ve výši 2 792 Kčs.

Nicméně ve své závěrečné zprávě kontrola potvrdila, že družstvo má předpoklady stát se družstvem zdravým. Zdůraznila, že má být důrazně sledováno dokončení stavby, má se správně reklamovat a s veškerým důrazem se mají uplatňovat případné sankce. Jak bylo na závěr vysvětleno, „cílem kontroly není šikana volených orgánů, ale objektivní zjištění skutečností“. Jejich analýza měla „přispět k zajištění plnění úkolů družstva na všech úsecích činnosti, zejména zajištění správnosti hospodaření družstva a v neposlední řadě uspokojení potřeb společnosti, které vedou k rozvoji socialistického národního hospodářství.“ Další periodická kontrola po dvou letech již konstatuje zlepšení. Podle slov pověřeného kontrolora by toto zlepšení „mělo být odrazovým můstkem k lepším zítřkům“.

Představenstvo ale stále vykazuje nedostatky v nepřebírání uvolněných bytů, nevyžaduje finanční odškodění za zničené byty, nesestavilo finanční plán, zvyšují se dluhy na nájemném a jsou ve výši skoro 18 000 Kčs. Jen pan Hrubý „zdržující se ilegálně v zahraničí“ dluží družstvu přes 6 000 Kčs.

Na základě usnesení členské schůze 1. Stavebního bytového družstva pracovníků oborového podniku Karlovarský porcelán Klášterec nad Ohří (přejímaného družstva) a členské schůze Stavebního bytového družstva pracovníků elektrárny Prunéřov (přejímacího družstva) a se souhlasem orgánů ČSBD v Ústí n Labem, se družstva k 1. lednu 1975 sloučila a dále nesla název Stavební bytové družstvo pracovníků elektrárny Prunéřov.

Stavební bytové družstvo pracovníků dolu Nástup Klášterec nad Ohří

Bylo ustanoveno 4. června 1965. Členové přípravného výboru ve složení Ing. Josef Dudek, Zdeněk Šantora, Karel Malý a Jaroslav Holub jako zástupce za SHR – Důl Nástup se stali i členy představenstva a to doby, než bude ukončen nábor nových pracovníků (září 1965). Ustavující schůze pracovníků Dolů Nástup proběhla 17. září, a tato schůze schválila stanovy tzv. typu „A“, ve kterých se, mimo jiné, mluví o tom, že členové družstva ručí nejvýše částkou rovnající se 1 desetině jejich podílu a představenstvo je voleno na dobu dvou let.

Družstvo spravovalo dům v ulici U Stadionu čp 406 – 408 s šestatřiceti bytovými jednotkami a potýkalo se s obdobnými problémy jako jiná družstva. V diskuzích byly donekonečna probírány terénní úpravy kolem domu, parkoviště, zavedení STA, zavedení rozhlasu po drátě, rozdělení sklepů, shánění účetních deníků, apod. Účetní družstva pí. Machatová požádala Ústřední radu družstev o pomoc při účtování družstevních záležitostí. Pomoc byla velmi liknavá a pomalá. Soudruzi z Prahy prostě neměli čas a tak vše skončilo sliby a pozdravem Míru zdar. V prosinci roku 1965 bylo družstvo zavlečeno do arbitrážního sporu s PS Hradec Králové z důvodu navýšení částky za výstavbu o 113 071, 93 Kčs. Stavbaři navýšení zdůvodňovali změnou technologie a nákupem parket první třídy z Rumunska. Družstvo se nedalo a k překvapení všech arbitráž vyhrálo!

Ze zprávy periodické kontroly, která proběhla od listopadu do prosince 1969, se dovídáme, že družstvo nemá stále zaměstnance a kancelář družstva v prádelně dle revizora plně vyhovuje. Do podnikového rejstříkového u Okresního soudu v Ústí n Labem bylo zapsáno nové představenstvo. Kontrola nadřízeného orgánu objevila chybějící analytické účty, účetnictví bylo vedeno pouze v deníku, nebyly podepsány smlouvy o hmotné odpovědnosti, chyběly inventární karty, změny v evidenci členských podílů nebyly prováděny předepsaným způsobem, někde chyběly prezenční listiny, nebyly dodržovány stanovené lhůty ke konání schůzí, nebyl schválen hospodářský výsledek za rok 1968, chyběly podpisy, apod. Dále se dovídáme, že náklady na správu například v roce 1970 činily 2 166 Kčs. Vyplacená odměna účetní činila za celý rok 594 Kčs. Kontrole se nelíbila družstevně společenská činnost, protože upadající schůzovní činnost nedovoluje členskou základnu informovat.

Závěr kontroly přesto vyzněl pro družstvo pozitivně. Byla především vyzdvihnuta činnost soudruha Urbana, který si prý „řádně plnil své úkoly“. Zpráva dále uvádí, že i k vzhledem k malému počtu členů je možné v krátké době odstranit všechny nedostatky a vytvořit předpoklady k tomu, aby všechny volené orgány pracovaly podle platných přijatých řádů směrnic a zvyšovaly kulturu bydlení svých členů.

Severočeský krajský výbor Českého svazu bytových družstev Ústí n Labem slučuje ke dni 30. června 1975 tato stavební bytová družstva: Stavební bytové družstvo pracovníků elektrárny Prunéřov - jako přejímající a Stavební bytové družstvo pracovníků Důl Nástup Klášterec n.O. - zaniká sloučením.

Stavební bytové družstvo zaměstnanců ZKL Klášterec nad Ohří

Začátkem dubna 1965 požádal přípravný výbor ve složení František Kobylka, Jindřich Linz a Alena Literová, krajský výbor ČSBD v Ústí n Labem o udělení souhlasu k ustanovení družstva. Dne 13. dubna 1965 bylo ustanoveno 1. Stavební bytové družstvo zaměstnanců ZKL Klášterec nad Ohří, které spravovalo dům v ulici U Stadionu 404 – 405 se čtyřiadvaceti bytovými jednotkami.

Z kontrolní zprávy z roku 1970 se dočteme, že počet členů družstva byl osmadvacet z toho je čtyřiadvacet bydlících, aktivita představenstva po prvním elánu ochabuje a o družstevní záležitosti se starají jen někteří funkcionáři. Menší opravy byly zajišťovány svépomocí a větší dodavatelsky. Družstvo vedlo účetnictví na účtovacím stroji ASTRA. Roční náklady na provoz domu činily 10 558 Kčs, z toho bylo vyplaceno na odměnách 1 255 Kčs, za odvoz popelnic 640 Kčs, za spotřebu studené vody 2 408 Kčs, za spotřebu el. energie 1 403 Kčs, za nákup tiskovin 91,40 Kčs a za poštovné 3,20 Kčs, atd.

Závěrem kontrola tvrdí, že i přes některé výtky se představenstvo zhostilo všech úkolů spojených s vedením a organizací družstva v dobré kvalitě. Byla řádně dokončena výstavba čtrnácti družstevních garáží v Souběžné ulici, které byly převedeny vlastníkům. K revizní komisi družstva bylo řečeno, že „nevykazuje v podstatě žádnou činnost“. Ekonomická část družstva byla vedena i přes výtky ve „slušné kvalitě a vykazuje znaky odbornosti, což se dá také říci i o administrativě družstva“.

Zápis z členské schůze v únoru 1972 nám prozradí, že byla zakoupena nová pračka ROMO Fulnek a byly odsouhlaseny odměny 100 Kčs/měsíc údržbáři panu Formánkovi. Paní Kobylkové byla přiznaná roční odměna ve výši 500 Kčs za vedení účetnictví. Pan Štulc podal informaci o dění v občanském výboru a na základě toho byl odsouhlaseno, že každá rodina se bude podílet deseti hodinami na výstavbě parkoviště, sadové úpravy kolem domu a dětském hřišti.

V roce 1974 byla projednávána otázka sloučení. Členové družstva nejsou proti sloučení, ale požadují dopředu znát ekonomické aspekty sloučení, protože dosud představenstvo pracovalo zdarma a členové se obávají zvýšení nákladů na další administrativní síly. Vládnoucí úloha jedné strany byla ale silnější než oprávněné obavy a Severočeský krajský výbor Českého svazu bytových družstev Ústí n Labem slučuje ke dni 30. června 1975 stavební bytové družstvo s bytovým družstvem pracovníků elektrárny Prunéřov. 1. Stavební bytové družstvo zaměstnanců ZKL Klášterec nad Ohří tedy zaniká sloučením.

Konsolidace a další rozvoj družstva do dnešní podoby

Prvním červencem roku 1975 začíná další etapa družstevnictví pod křídly Stavebního bytového družstva pracovníků elektrárny Pruneřov. Družstvo po sloučení spravuje 498 bytů (50 v Kadani) a 14 garáží. Na konci roku 1975 byly přijaty nové stanovy typu „B“, které jsou více založeny na družstevním socialistickém vlastnictví obytných domů než původní stanovy typu „A“, které spíše inklinovaly k „soukromému“. Dále byla prodloužena lhůta volených orgánů ze dvou na čtyřleté období zejména proto, že časté změny vrcholových orgánů vnášely do chodu družstev chaos a velmi často docházelo k problémům s vedením účetnictví. I přesto docházelo ke změnám ve volených orgánech, ale již ne tak živelně.

V červnu roku 1976 dochází k vynucené změně, a do funkce předsedy představenstva byl navržen nadřízeným orgánem dosavadní předseda revizní komise Jaroslav Jirotka. V témže roce dochází k ukončení třetí etapy výstavby bytů na sídlišti Petlérská v ulici 17. Listopadu (dříve ulice Klementa Gottwalda), kde formou družstevní výstavby bylo postaveno 190 bytových jednotek a 34 vestavěných garáží v čp. 472 – 475, 478 – 481, 520 – 523 a 530 – 531, které spravovalo 9. Stavební bytové družstvo občanů Teplic.

Po dvou letech „námluv s Tepličáky“ byly k 1. lednu 1978 výše uvedené byty a garáže převedeny do družstva pracovníků elektrárny Prunéřov, čímž družstvo již spravovalo 688 bytů a 48 garáží. Vedle získání výše uvedených bytů se práce představenstva točila hlavně kolem stmelení všech družstev, protože některá družstva integraci (sloučení) brala jako nařízení shora a nechtěla se tímto stavem smířit.

V roce 1977 byl na jednání nejvyššího orgánu družstva podán návrh, aby družstvo přijalo nový název Stavební bytové družstvo Klášterec nad Ohří a to z toho důvodu, že družstvo spravuje i byty jiných organizací, než jsou byty elektrárny Prunéřov. A tak dne 20. března 1978 byla provedena, se souhlasem ČSBD, změna názvu družstva na Stavební bytové družstvo Klášterec nad Ohří.

Díky navýšenému počtu bytů družstvo postupně rozšiřuje svůj správní aparát a začíná se přeměňovat v moderně fungující družstvo. Vzhledem k tomu, že kanceláře v bytové jednotce Na Vyhlídce začínají být těsné, začíná družstvo zvažovat koupi nového sídla. V roce 1980 pak pro tyto účely kupuje za 110 000 Kčs dům na Chomutovské 120 (Weberův dům).

Začátkem osmdesátých let začíná příprava na další investiční výstavbu, která se označovala termínem - „komplexní bytová výstavba“. Samotná výstavba byla rozdělena na dvě etapy.

Čtvrtá etapa se týkala dnešních ulic Krátká 641 – 643, Žitná 646, 647, 648 – 650, 663 – 664, Polní 651 – 654, Luční 655 – 658, Ječná 659 – 662 a Dlouhá 666 – 669 a končila v roce 1984.

Do páté etapy výstavby patří ulice Dlouhá 530 – 539, Okružní čp. 552 – 554, Družstevní 541 – 544, Příčná 559 – 562, Lipová 563 – 565, 566 – 569 a Topolová 577 – 581 a výstavba končí koncem roku 1986.

V průběhu roku 1984 konečně také pominula hrozba sloučení s SBD SHR Chomutov a to díky tomu, že naši předchůdci dokázali zvládnout čtvrtou etapu výstavby a krajští mocipáni neměli jasno co bude s hlubinným dolem Julia Fučíka a s tím spojenou stavební závorou Chomutova. Na konci roku 1987 požádala elektrárna o odprodej jednoho vchodu v ulici Topolová čp. 577 (třiadvacet bytových jednotek), čemuž družstvo vyhovělo. V dubnu roku 1987 družstvo přestěhovalo správu do Chomutovské 61 (dnešní správa) a to z důvodu navýšení počtu stálých zaměstnanců a vytvoření stavebně - montážního střediska a dalších připravovaných vedlejších hospodářských činností, jako například nákladní doprava a prodej nábytku, které by v případě volné kapacity mohly nabízet své služby dalším socialistickým organizacím. Družstvo v té době spravovalo 1986 bytů a 48 garáží, což je hrubá podoba dnešního stavu (2034 bytů a 34 garáží). Devadesátá léta minulého století zatím do historie nepatří a nechme je posoudit našim nástupcům.

Do historie družstva ještě patří neuskutečněné plány o sloučení s SBD pracovníků dolu Měděnec a SBD Kadaň. K prvnímu sloučení nedošlo z důvodu zrušení družstva nadřízeným orgánem a družstvo Kadaně se sloučilo s SBD SHR Chomutov. Dále sem také patří skutečnost, že se po roce 1987 uvažovalo o rozšíření družstva o dalších cca 6 000 bytů v prostoru za řekou Ohře směrem k silnici na Rašovice. Klášterecké družstvo se mělo stát družstvem okresního formátu. Že to bylo myšleno vážně, dokazuje i existující studie uvažovaného Technicko správního centra se čtyřmi nadzemními podlažími a jedním podzemním, včetně výtahu, které mělo stát napravo od dnešní budovy správy Chomutovská 61.

9. SBD občanů Teplic.

Klášterec a Miřetice se v minulosti, jako obce, několikrát spojily a zase rozdělily. Dvě samostatná městečka, každé s vlastní samosprávou, to byla i před druhou světovou válkou, pak se ale opět spojila. Na počátku roku 1960, než došlo k masivní výstavbě nových sídlišť, měly Miřetice něco málo přes 2 000 obyvatel a Klášterec byl na tom obdobně. V roce 1974, po dokončení výstavby sídliště Petlérská, měl již Klášterec spolu s Miřeticemi více jak 8 300 obyvatel.

Bytové domy SBD Klášterec n.O. dnes

SBD vlastní ještě dva bytové domy v Kadani a to v ulici Golovinova čp. 1326 - 1330 a v ulici Chomutovská 1203 - 1206.

---

Text a fotografie jsou převzaty z publikace "HISTORIE KLÁŠTERECKÉHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA", kterou vydalo SBD Klášterec nad Ohří v roce 2005 jako účelovou publikaci pro své členy. Jakékoliv kopírování obsahu je možné jen se souhlasem autora. Fotografie, plánky a jiné grafické prvky jsou autorskými díly ve smyslu příslušného zákona.

Správa družstva velice děkuje Mileně Dusbabové, Jitce Hanušové, Miroslavu Mrázkovi, Karlu Müllerovi, Václavu Šímovi, Stanislavu Šimanovi a Svatopluku Šrámovi za zapůjčení fotografií.

Autor textu Jaroslav Krejsa, jazyková úprava Miluše Kalců, výroba KADYO.

Kontakty

Copyright © SBD Klášterec nad Ohří - všechna práva vyhrazena
webdesign by Rony | coded by Rony & Martin Žaloudek